Zavřu okna
otevřu okenice
a do sklenice
od hořčice
nachytám hvězdný prach
kéž bys mi uvěřil
dokážu čarovat
jenže máš strach
že jsem jen lživá kometa
co prosmykne se nebem
když září oslepen a veden
své srdce odpíráš
a ona zase odlétá
tmou švestkovou
plnou vůně planých růží
co trny trhají tvou kůži
Prý nevěříš už princeznám
no tak alespoň dneska v noci
zahoď obavy
snad je to vážně klam
však není lepší snít
na křídlech zlatého draka
než sedět zakletě a plakat...?
Nech vánek vát
nočním tichem
přestaň se bát
a ve svých tajných snech
jak hvězdu prolétnout mě nech
nebudeš litovat...
Já vím staří jsme na pohádky
já ale cestu znám
kudy zpátky
za zrcadlo všedních šedých dnů
jen tuto noc věř na víly
a zázraky se budou dít
oči zavři začni snít...
Co je realita?Jako dítě jsem byla přesvědčená že když spím tak to je realita a naopak:-)))
17.08.2011 18:44:00 | la loba
máme takový svět od dětství, je darem, když i dospělí se světem reality vědí, že je..
17.08.2011 18:41:00 | J's ..
Laděnko, ta se četla jedním dechem! Řekla bych uragán citů a hurá pryč od šedé reality!
17.08.2011 07:39:00 | E.T.Jane
Já vím staří jsme na pohádky,tak tomu nevěřím,já vánoce a pohádky miluju.....nádherné.....S.T.
16.08.2011 19:29:00 | ZILA78