Křik

Zakřičím proti větru svá tajná přání,
když se tak zdráhá jít štěstí naproti.
Vezmu si klíče zpět hodím je do kanálu,
ale proč to nemám zdání.

Zajdu na komedii tajně si poplakat
zasadím strom v betonovém království.
Napíšu pár řádků a zaženu zoufalství
a pak uklouznu po slupce od banánu.

Budu se veselit a budu chytračit až mi dojde dech
abych se rozhlédnul v ocelových zdech
a najdu se zpět zase doma.

Bez citu a přetvářek
si nebudu všímat narážek
a budu žít.

V mém betonovém království
šťastně až do smrti..