Jaká že je poušť života?
Toť otázka je k zamyšlení
víc
místo, kde bloudíme
když něco ztroskotá
tam uvnitř, kde to plení
z nicoty na měsíc
a chybí resumé…
a stejně jako v realitě
v ní dřív než žárem
se nejspíš utopíme
v stesku
a absurditě
bezbřehým žalem…
Sami a bez záblesku!
18.08.2011 09:26:00 | šuměnka
Poušť má tak jemná
zrnka písku
že vniknou všude
kde se dá.
Dotknou se srdce
zevnitř - zvenku...
Hodí se leda na pudřenku -
pak obličej ti polaská.
Jo, píšeš dobře, moc dobře!
18.08.2011 07:35:00 | hloubavá