Aha, tak to je fajn

Se zavřenýma očima
Vzpomínám, když jsem věřila.
Že věci se nedějí jen tak
A pak zničehonic se rozbrečel mrak.

A když své slzy zapletl
Do vlasů dívce s mašlí
Její život tak popletl
Že dnes neví, kde by ji našli

Ztracená ve svých myšlenkách
Dychtíc po odpovědích – naříká
A z vlasů zlatých vyplétá
Prokletí slz mračích

-

Ale strach se v očích jejích zračí

-

Stále.