Kratochvilná

Pár stěn co tvoří byt-
co vlastně můžou chtít...
a asi ne to, co vidí
holku, co spí a neuklidí
ani to blbé nádobí bez toho,
že neví, proč se snažit, proč? vždyt není pro koho...

Ale tak to prostě u někoho chodí
že ho ráno milý hlas s láskou budí
a až pak se pozná, že je to chlapec z budíku
a k obědu zas jen ze stánku párek v rohlíku....

Tak chutná samota, tak chutná singl lajf
na zemi smotané klubko elektrických traf
a s každým krokem ta obava z pádu
nikdo přece mnou a já spolujezdec vzadu...

Prý život sám nemá žádnou vadu
a každého čeká nalezení svého pokladu.
Poklade, kde tě mám, jsi někde na blízku?
mé štěstí by mělo být ukryto v řetízku...

V řetízku, co vláčím léta na krku
a jednou se na něm snad oběsím na smrku-
to jestli nedá mi někoho do týmu pro dva,
a že za pár let? Tak to je sakra dlouhá doba...

Nečekám nic a všechno tež nechci už
nooo, Tak ty smůlo už nad někým jiným kruž
nelíbíš se mi a já tobě tolik moc?
Cha, ze mě budeš zralá na odbornou pomoc...

Ze smíchu ztrápené vrásky se vyjeví
tak už si odpust ty dramatické výlevy
na mě to neplatí, na mě už pár dnů ne
tak se mnou si plácni a odkráčej ponure.

Nehraju tu tvou hru a přesto ji vedu
možná jsi to ty, kdo řídí to vpředu,
není to problém si místa prohodit
a pak někde u lesa tě do škarpy vyhodit....

Než tohle udělám, můžeš jít bez trestu
a když jinak nedáš i s náznakem protesku
pozvedni hlavu a odkráčej středem-
někdo se najde, kdo zmaže tě medem...

Ale já ne, já nikdy a víckrát ne
vstupenka do pekel ta se mnou ti propadne
skutek tvůj dokončíš na jiné adrese
bágl máš těžký a boty máš na střeše...

Obuj je a pusu ti možná pak dám
do cesty postav mi toho, kdo je taky sám
nekoho milého, s magickým úsměvem
s jiskřičkou v oku a se sexy projevem

pak dostaneš posudek o jakém se nezdává
ani těm, s nimiž si život pohrává
a kterým jde pěkně na ruku
plus jako bonus máš doživotní záruku....

Ber nebo protestuj- volbu máš v malíčku
k odchodu dokonce složím ti písničku
a jestli s kytarou, flétnou či piánem
vybírej rychle než tu chvíli propásnem...

A hned je mi zas trochu líp
ono jde všecko když člověk umí chtít
a ty si to doufám tež čteš, ty jedna
smůlo ošklivá a neposedná...

svůj kalich mám- už myslím- dááávno vypitý do dna