Na brehoch poézie
do bouřlivých vln
se mlčky dívám
slnko je vysoko
a nikde žiadne mračná.
rozdíly mezi věcmi
jedním tahem stírám
a druhým ťahom
črtám nové chvíle
...
zakreslím bolest
pod níž podlomí se kolena
Bolesť čo premení sa
na farebnú dúhu.
a pak na mě
tváří se mile
Ja vôbec neviem
či to ozaj myslí vážne
sevřenými dlaněmi
ji pod krkem chytím
nemôže dýchať
až modrie v tvár
asi bych navždy
měla skončit
s pitím
...