Noc

Nahými dlaněmi
tvoříš kouzlo nevinnosti
nežné a hebké
ako z páperia
pomalu ztrácím se
v průzračné smyslnosti
pomaly nadobúdam
pocit kúzelný
propletené prsty
se nechvějí z povinnosti
a tlkot sŕdc
udáva rytmus
zmyselný
...
Tvé rty jen mým uším
s touhou vyprávěj
o hříchu
a v očiach šľahajú
ohňivé jazyky
mé tělo ti podlehá
zdá se že bez ostychu
verne oddané skutočnej prítomnosti
zvýja sa latentne opojené
...
pomalu vracím se rty
do tvého klína
a verím, dúfam
že noc ma
nepreklína
...