Lázeň

Srdcem se prolévá krvavý proud,
vře a bublá životem mým,
některé události mne zasáhnou,
ten mocný sval se již nemůže hnout.

Namočen do lázně horké a krvavé,
cítím svůj úsměv vadnout,
vše může krásné být,
stačí jen chtít a sebe ovládnout.

Život je boj a nikdo nevyhrává,
snažím se běžet kupředu,
však krůpěj krvavá do trávy dopadá,
něco mne zasáhlo a nemohu dál.

Prudce mne zastavily myšlenky vlastní,
chtějí mě varovat před mou osobností,
znají mé nitro a znají mé já,
ví po čem toužím a vedou mě k vám.

Vedou mě do hradu, pevnosti Tvé,
kde čelím nástrahám kdejaké bestie,
i ruce od krve musím si mýt,
snad nakonec nebudu, v krvavé lázni hnít.