Srdcový král.

Nechval růži děvče před rozkvětem,
vždyť i trn ti může zlomit vaz.
Ústa sladká umí do poupěte
tiše vdechnout jedovatý máz.

Hřej mě slunce!Dešti,umyj hlavu!
A ty duho do barvy mi vlez.
Srdcový král se cti a vždy v právu
změnil trumf a z nebe na zem kles.

Cítíš v ohni rety lačno chtivé
a co polkl slibů jeho dech.
Zůstala jen v rose matno sivé
stopa vášně zaříznuta v plech.

Sto let,tisíc,jedno na čí stranu
padá stín slunečné oblohy.
Král se drží původního plánu
milující všechny polohy.

Možná jednou,nevím,ale snad ne,
se dáš s králem k vášni napospas,
navykneš si brzo říkat pane.
pohřbíš růži a s ní plno krás.

Hřej mě slunce!Dešti,zchlaď mi hlavu!
A ty duho do barvy mi vlez.
Srdcový král se ctí a vždy v právu
utne kříž a vymění si dres.