Beznaděj

a jakoby už neviděli, nepoznali, neslyšeli
snad vločkám sněhu záviděli
ten krátký život v beznaději

však vločka sněhu v bílé kráse nepoznána schovává se
tak schovává se v každém čase
zlost a tíseň v lidské mase

pak lidé, kteří v lásku věří, bosky kráčí po nábřeží
svou moudrost mohou křičet z věží
do masy, která z tísně těží