SOUD

Je konec....teď... čí to vina?

Má? že..

nejsem slavná? Z plátna kina?

Uznavám.. teď jsem trošku líná.

Ale.. kvůli Tobě mám být jiná?

Tvá? že..

čím ses vlastně provinil?

Vím.. to tys můj smutek zavinil.

Ale.. není to málo na odsudek?

Vždyť Tys soudce... ja rozsudek.

Její?..že

v nevědomost sítě předla?

Že Tvou mysl z cesty svedla?

Že pak křivě svědcila?

když tvář kata zmerčila?

Já...

..smím se vůbec ještě hájit?

A .. jak daleko můžu zajít?

Ty...

Může Ti vinu někdo klást?

Hloupost je dát v ůl plný plást.

Ty máš vesti šetření, příběh přást

Ty musiš soudit.... Ne se třást.

Ona?

to ubohé pískle bez hlasu?

Té snad vinu přičítat?

Když chřadne, tak jen pro krásu

a hlášení ma předčítat.

Kdo vyřkne ortel, když za tímto prahem

jsi soudce.... a přesto vrahem?