Kříže u topolů

Stojí stojí topoly
ve vršku jsou zelený
chodil tam básnit v podvečer
vojáček zasněný

u jednoho topolu
v červáncích tichá lavička
milenci sobě dávali
svá srdce psaníčka

tu slavíček pěl o růži
tu růže v něžném slově
i topolové jak muži
strážili čest a pověst

lehlo z nás listí lehlo chvil
i dým války všechno zavál
miláček růži opustil
pro co v boji padal

zapomněl snad zapomněl
proč k topolům chodíval?
když vyšel jasný měsíček
on již svou zbraň hladíval!

rozkvetly zas topoly
slavíček na nich zpívá
ta zbraň po miláčkovi
nešťastnou růži týrá

ta růže nesla krutý žal
drcena v slzách tesknoty
až z pušky náhle oheň vzplál
kříže ční nad prokletím...