SPÁSA

Nakynutá oblaka v reliéfu
nesou
žilnaté prameny dešťů
a blesky
zatnuté do svalu
horoucího letního dne

kdy kapky pohlcují prach
a bubnují do tváře
jako slzy z válek

nebe v černém flóru
utopilo slunce
do vln mraků

co roztahují se
široko a daleko
jako hejno ptáků

jako pocit
když zavíráš oči
a tma pohltí všechnu tu krásu

to déšť kovově cinkavý
do zemně vkročí
a přinese spásu

konečky pramínků
tetují rozpálenou kůži
a popraskané rty
zvlhčí polibek deště

kapky vsakují se do kořínků
aby osvěžili rudou růži
a ty
tančíš v dešti ještě

tak mokře svůdná
a tak průzračně čirá
jako znovu objevený pramen
co tak sladce chutná
když lásku rozlívá
a nesklame!