L'vina (=k obrazu=)

Milá
první den
bolíš skrze empatie
a cesty z krás
vrací stopy do zimy
moje vina

je vydán zákaz
malování
bráním se.. bráním!

* znáš klavír v síti tmy?
* znáš to

stříbrné pohlazení
jeho se nesměle ptáš
smíš?

* rozprostírals ji příliš
* po vysvlečeném tichu
* aby tála menší
* moje vina

* slečna by ztenčila tvoje otázky
* na taje mazlení těla
* a duha alabastrových krůpějí
* by nikdy nenašla ovlhčené mateřské znaménko
* voňavého ramínka
* u ledového okna

* a tvé první ach
* co nemá nic společného s deštěm

Nelákej!

Slunce v andělské noci
měla znát jiná


* a plaménkem v očích
* by šepotala nebýt
* šípkovým hvozdem
* držícím za okap
* tap – tap
* - rampouchem
* pro pláč - proč já?
* vnořena v ledovém krajkoví
* působím arytmii z nás
* trpce?
* já? - neznající

* bráním se.. bráním?

je vydán zákaz malování


snad tuší psala jsi mi
anděla nechci ranit

* je chladno na duši..
* vedu boj s večery
* sama..
* sklenka prázdna
* jeřabina rázná netuší
* u ní spí osud
* smutnílek
* ptáček v závěji
* toužící volně mávat křídly
* toužící
* nést písničce
* trochu víry i štěbetání
* než domovy provoní
* kouzelná purpura
* s rolničkou okamžiků
* v očekáváních
* poztrácíš světla lásky
* z nichž míváš…
* ano..
* i ty míváš dětské oči

* a náruč? rozpouští
* sněhové lampičky

* to žestě u cest
* odkládají noty
* abys korálkům odevzdal křížek
* i její černý vlas!

* pojď už na mě muži pojď
* s lucernou
* s ní nazí utouženi
* chřadli i dál
* na klávesách v údolí
* znáš klavír v síti tmy
* znáš to
* stříbrné pohlazení
* jeho se nesměle ptáš
* smíš?

snad chvílemi
a zatím nezebou nás dlaně
protože v nich nebe drží srdce

* pojď už na mě muži pojď
* ať zaklínače mlhy
* prohrávají
* na dívčích územích
* boj o noc růžových přání
* ženou divoké černé koně citů
* v baletky běloučkých kmitů
* ať je to lavina
* lavina
(L'vina)


Za týden..

svírám boj se sněhem
průvanem otevřených dveří

o zrcadlo se opírám čelem
a pozoruji
jestli dýchám
- těsně vedle...

zvědavé spolubydlící
v módní róbě laní
poodjela sametová nožka

a já rozkročen
stále nalepen na sklo
začínám se

n e n á v i d ě t!

* tady vám nesu nějaké to cukroví
* že prý jste odnesl náš čas do keřů

náš???

* mohl byste... mohl šeřík...

Už zase slyšíte hlasy z vypnutého rádia
a chodíte si tady jak na plovárně
v takový zimě

* vám není dobře...

a co jako?


vločka už je za zabouchnutými dveřmi
jestli náhodou taky není zabouchnutá
to je jedno
aspoň už tu není průvan
co se stará?

dyť je mi úplně fajn!

/

tak ničivá je lavina
když miluješ černovlásku z obrazu
a pak se necháš ubásnit
zimou jiné ženy
vidící se vánočně i v sedle

Byla to vina léta? ne..
Byla to nevinnost chvilková smyslnost
namlouváš si sobě

a nemůžeš pohlédnout
lásce ani do očí
a co budeš dělat až se s ní uvidíš
skutečně
až to nebude obraz?

básnit řece jako profesionál
zatraceně a lehce
že .. očistí tě
od listí po pádech vloček sněhových
lépe než symfonie první lednová
co roky začíná
tichá zájmena ty já on ona
a končí Vy...