Prožívání

Uvězni mně v čase,
v orgii krásné ženy,
dej mi pomerančový úsvit,
nezapomeň políbit moji pečeť
a odevzdat svoji hlavu
mé gilotině, jejíž ostří
se blýská jako náhrdelník
na Tvém krku.

Dej mi své oči,
chci vidět nespatřené,
chci očima obeplout svět
na jachtě z řas,
tak dovol mi, abych elegantně
podmanil si Tvůj zrak, jako
když tanečník bere partnerku
za štíhlý pas a protancuje s ní
prvomájovou noc plnou kouzel.

Postačí mi jeden pohled
s razítkem od Tvých rtů,
tvůj něžný polibek
na tváři netvora,
který zavrhl společnost,
ale etiketa mu není cizí.

Stačí touha, odhodlání,
trocha pověrčivého štěstí,
a když se to promíchá
je z toho krásný prožitek.

I když zažívat jej
je někdy nelidsky nakažlivé...


...a občas je děsivé líbat zrůdu,
pro toho, kdo nemá strach...