Král Šumavy

Ten závod byla pro tvé srdce výzva.
Jak v duši blázna nezhojená jizva..
Podivná touha být první v cíli,
žene tě dál, i kdybys všechny síly
těm kopcům v dálce odevzdal.
Černý had silnic serpentin
nutí tě předjet vlastní stín.
A stokrát jsi chtěl slézt a vzdát,
když ledový déšť začal bičovat
trať, co stoupá, jak do nebe schody..
Síly hledáš na dně,
jak v bidonu poslední kapku vody...
Zimou jsi v cíli zuby drkotal..
Promodralými rty tiše zašeptal.
"Lásko, já to vážně dal!!"
"Já vím, ty můj blázne na kole,
máš to psáno, blátem silnic na čele" .