Klec

Nic než klec
má vlastní mysl
Každá věc
ztrácí svůj smysl

Bludné vycházky
hluboko do nitra
Dávivá hořkost
nového jitra

V mojí hlavě
tajemná vůně šílenství
Trýzní mě dravě
beznaděj, jež drží prvenství

Bez konec, bez příčiny
jen déšť a mráz
Svázána pocitem vinny
hlubina, tma, sráz

Úzkostný křik ze všech stran,
stíhy otvírající starých ran

Pomoc přišla, utekla
a nikdy víc se nenavrátí
Jen psát slova němoty
dočasně konec odvrátí.