Můj bože to je krásný den

Můj bože to je krásný den
Řeklo dítě procházející se po parapetu okna
Přemýšlející nad spolehlivostí světa
Který je všude kolem nás
Někdy sníme, i když nespíme
A doufáme
A modlíme se
Ač máme k víře daleko
Ale co už
Někdy člověk prostě musí utíkat po parapetu
A někdy spadne
Když narazí na svou vlastní naivitu
Která mu jde naproti
A myslí si, že se vzájemně jen obejdou
To se tak stává
A když spadneme
Tak se třeba chytíme
A budeme běhat dál
A když nedoběhneme do cíle -
- tak to znamená, že jsme umřeli