NEZNÁMÍ

Těla padlích vojáku
přikryté teplou mlhou
na značkách v příběhu světa
a vůně spálené síry lemuje kopce
jako peprmintové bonbóny v dechu

jejich duše v rouše tuláků
hrají kostky se zubatou mrchou
o život,o právo veta
na duhové rohovce
posledního nádechu

a stromy v aleji
jako kazatel v kómatu
dávají jim poslední rozhřešení
aby nezbloudili

pak řeky slzy a krev přelijí
polevou znovuzrození a návratu
smíření a odpuštění
aby dobitou zem znovu obarvily

pestrobarevným kvítím
a včelami
co bzučí jako roj vojáku
když tenkrát tu padli

jen zarostlý pomník břečtanem
tu odrazen slunečních paprsků svítí
jako pradávná ikona
podivných časů

Neznámí vojín ho pojmenovali!

poslední obelisk těch chudáků
když osobnost a život jim ukradli.