Z principu....

Jako kameny
co se valí mým tělem
Chci zapomnout
na tu dýku co jsi mi vrazil do srdce
Kolem očí září mi
ty slaný kapky
Můžeš věřit tomu
že je to pot
Ale oba dva¨
víme svoje

Anbsinth chutná po anýzu
a naše láska dostala jinou metalízu
Vrazím ti střepy do srdce,
abys věděl jaké to je dusit se láskou

A do světa
vykřičím celý svůj příběh
Je plný citů
a bez happyendu...

Zabil jsi kus mne,
a ještě jsi říkal jak je ti to líto...
A když jsi semnou spal,
tisíckrát se omlouval...

Jdi k čertu!
Táhni už....
Mám sbalené kufry,
a tam na dně pod mikinou....

Čeká mé srdce na probuzení,
nechala jsem ho usnout
Stejně ho
teď nějakou dobu nebudu potřebovat....

A ty to své,
dej nějaké jiné...
Která ti ho pak zlomí,
víš, už je tak z principu....