Výlet ve ztracenu

Vlčím v nepříznivých choutkách
Ne, nedbám času, nedbám víry
V městě kde jsem hostem
Nehledím duším na manýry

Jen je pozoruji
Jak zbloudilec se snahou
Porozumět
Seznámit se
Ale jen zvenčí
Bez doteku a bez oslovení

Pálí slunce
Od začátku do konce
Hledám stíny
Abych ti vyprávěl COSI
A svůj přitom ztrácím

Z fontánek tryská voda, a je zaplavený celý svět
Kde ti není vidět do tváře, tam mi zdejší vzali oči
Když ti vyprávím, nevím co vlastně chci říct

O hledání ztraceného času
Snad říkám slova omluvná
Však ty, i ti kolem to ví
Nic nevrací se nazpátky
A vše navždy prchá
Ale asi ne já
Ale asi ne já

Co nechal jsem běžet
To už nedohoním

Tak znovu dávám sbohem
A jsem sám mezi domy
Ztracen procházím
Skrz svůj život

Procházím městem, kde jsem hostem

Vidím lidi v tunelu zapomnění
Odnikud nikudy nikam
Kráčí.
Jako bych je znal
Jako bych se znal?
Splývám s ulicí použitých krás

Na nebi hledám tvou tvář, má milá
Hledám jí i v tunelu
Však všechny znám víc než tebe
Nepoznávám tě
Jako bych tě neznal
Jako bych se neznal?
Neznám tě.

Míjím ženu v rozkladu
Zdrcenou a odevzdanou
Křičí..

Míjím plačícího muže
Ležícího na stehnech dívky
Je bezradný..

Míjím chlapce
Co se nikdy nebude moct pustit
Matky..

Křičí, je bezradná a pláče
Slzy tryskají z fontánek
A zaplavují celý svět

Mijím svůj život
Bez poskvrny

Obklopili mě holubi
A dotěrně se ke mně přibližují
Chtějí se mě zmocnit
Tohle je smrt?

…

Za chvíli jsem doma,
Za chvíli jsem doma