Z prachu smrti
Z prachu smrti
a strachu
z děsivého pohledu lůzy
v prachu
civilizovanosti
při proudech suchých slz
napadají mě hlouposti
prolnout dýku skrz
cítím se prázdná
nežiju
a pomoc spásná
není tu
šílenství napospas
myšlenky bez citu
smutná jsem zas a zas
jak slunce bez svitu
to zrůdné zoufalství
a apatie
cestu si klestí
do mysli mé
já živá nechci být
mrtva však taky ne
životem vetchým dlít
než svitne naděje
pak očistě dojdu
možná snad
že dříve pojdu
nebudu cítit chlad
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Mě se těmihle výrazy vždycky zavděčí. :) Čím větší slovní zásoba, tím vyšší jazyková úroveň Díla. Jen tak dál! 80
11.02.2006 15:13:00 |
no... musela sem se trošku poprat s interpretací této básně... popravdě si nejsem zcela jistá, jestli jsem vůbec dobře pochopila, o čem je...
1) máš perfektní cit pro rytmus, o tam není pochyb
2) tvé rýmy jsou sice originální, přesto mám pocit, že slovy jako lůza, apatie atd..., které v poezii nejsou zas tak běžné, se asi moc lidem nezavděčíš /ale třeba se pletu, co já vím... třeba to bude přesně naopak/
3) jo a za uši mě zatahal rým dojduXpojdu... tohle rýmový echo není zrovna nejšťastnější
4) nebuď smutná, že máš málo komentářů, vždyť o to přece vůbec nejde :(
5) zapíšu si to za uši a až se tady s něčím zase ukážeš, určitě se kouknu *
11.02.2006 14:02:00 | SNOWGIRL