Ztracená loď

Uprostřed moře co nemá jméno
uvízl koráb na skále.
Posádka zpitá pod obraz
slaví svou smrt.

Kapitán za kormidlem
potichu zpívá
a hledí do dálek.
U nohou věrně
sedí mu chrt.

Střílejí z děl
snad někdo je uslyší
a připluje na pomoc po vlnách.

Až bouřka skončí
a moře se utiší
budou mít v očích
smrt,strach a chlast.