Stíny duší

--------------------------------

V křesle na verandě šedého domu,
sedí tam starý šedý muž.
Na rtech má vrásky,
a v dlaních k tomu,
černočernou starou tuž.

Na bílém klobouku,
tančí mu stíny,
pryč už jsou období,
kdy vzýval klíny.
Ženy a vášeň,
ty odvál čas,
život se neptá na barvy,
kreslí co vidí,
kreslí bez příkras.
V posledních dnech,
v posledních měsících,
snad tedy i v letech.
Bloudí jen svým svědomím,
v lásce,
ve tmě,
v ghettech.