Incubus

Noc zas rozprostírá své perutě
zprvu sivé, šero pouhé
Navštívíš mne? Čekám nehnutě
chvíle zdají se, jak roky dlouhé

Holubičí křídla již barví se černí
náhle obloha je jako havraní peří
Neslíbili jsme, že budem si věrní
zda objevíš ze znovu u mých dveří

Za třpytu hvězd a měsíce svitu
zjevíš se mi, jsi tu
V očích vášeň, srdce plné citu
přicházíš, jak Incubus z mýtů

Té podoby démona měla bych se bát
má touha je obživou tvojí
po tvém boku nebudu klidně spát
v objetí naše těla se spojí