Depkomilná

Zas další ráno a vstávat se nechce,
říkáš si- kdyby to šlo, jak před lety- lehce
a ležíš tiše dál, že i budík se probudit tě bál
a kam se poděl ten, co vedle tebe spal???...

Jojo, ten už dávno, děvče, vstal...

Zas další den bez úsměvů a milých slůvek
a nikdo, kdo ti dá pusu rty od borůvek
a po vlasech tě tajně pohladí
jen ve větru zmoklé listy kapradí.

Zas pár chvil samoty, nic pro nikoho
ale což, jsem statečná a nezaleknu se toho.
Tak klidně čekejte, co podniknu dál,
nakonec vyplyne na povrch, že ty ses lásky vlastně bál.

Zas večer těžký a síly nezbyly
ani k tomu jít nakoupit do billy
a k večeři káva a k tomu seriál
jo, život v jednom je vážně "geniál"

Zas pár chvil v koupelně,
život jde mezitím kolem mě
zaklepá, počítá, co minut zbývá
a říká si, nějak děvče zapomíná...

Zapomíná být štastná, jak slíbila
úsměv si na tváří jen stínem překryla
a ani on už ho nevzkřísí,
už není její, je prostě jen čísi...

Kluk plný tajemství s šibalským pohledem,
co tenkrát řekl- spolu vše dovedem
je její štěstí i přes rány do citů
čekám a čekám a ty stále nejsi tu...

Jsi někde s jinou a co k tomu dále říct
zbývá jen srdce si do domácího převlíct,
to je to jediné, co můžu udělat
a taky ti s úsměvem s ní společně štěstí přát...

Ale jednou si vzpomeneš snad
na tu, cos pár chvil měl rád
a že nebyla špatná, ta holka bláznivá
a co hůř? To tys byl ten protiva.