Lásko?

Lásko?
Stůj! Provléknu ti ruce pavučinou jemnou.
Nesměj se!
Zahalím tvé tělo do pláště z měsíčního svitu.
Podej mi svou dlaň!
Vpiji do sebe tvé rty.
Voníš!
Tvá kůže je tak příjemná na dotek.
Propálím tě láskou,jako paprskem slunce.
Slyšíš?
To buší ti srdce,jako datel klepajíce zobákem do dřeva.
Chvěješ se.
Je ti zima?
Na vezmi si.
Tady máš můj svetr spletený z vláken lásky,
ten tě zahřeje.
Lásko co ti je?
Proč život odchází ti z očí?
Né..
Celé byl to sen,
teď už jen slzy
a tvá fotka na zemi,
co mlčí.
Proč si odešel?!