Klíč k oblakům
Klíč k oblakům
Anotace: domek na malinké české vsi, kde jsi jako dítě jezdil s rodiči za babičkou a dědou...dávno prodaný a snad znovu....nikde nikdo....jen vítr a vzpomínky
na kraji rtu chutnáš teplý prach
všude proudí křehký čas minulosti
rozprostřený v dětských hrách
a ve stínu stromů tu stojí s náma
zvětralý pocit štěstí...
lidé, co dávno nežijí
v tom domku ve vysoké trávě...
zhmotní se zase na chvíli
prkna podlahy smutně vržou v čase
poznáš tu vůni dávných let
kráčíš opatrně, přesto zdá se
že suchý vítr tě objal naposled..
Slza se přehoupla přes kamenný okraj
pohladíš puklinu vmáčknutou v omítce
myšlenka ještěrčí na kapkách deště
vklouzne zas hladce do srdce.
Komentáře (13)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
i mě jsi připoměla můj rodný dům...na chvíli jsem viděla mámu s tátou stát ve dveřích a mávat mi,když jsem šla poprvé do první třídy.Pak jsem se musela toho domu vzdát a já doteď při jeho spatření bych umřela na bolest steskem...modřín před ním stál...děkuji za krásnou vzpomínku,kterou ve mě tvoje nádherná básnička oživila!:)
29.09.2011 19:27:00 | střelkyně1
Taky mám jeden domek s takovým kouzlem... i když dnes už jen za plotem, i tak vzpomínky probouzí a tváře v mysli oživuje...
14.09.2011 21:14:00 | Lorraine
a přezto..
že je čas..už tam tam..
pryč..
já ve vzpomínkách
našel..
ku oblakům..
klíč..
11.09.2011 22:00:00 | Bean
Vzpomínky... jsou jako košatý strom, tolik větviček a každá si nese svou zvláštní vůni...
11.09.2011 17:39:00 | labuť
snad pro ten návrat v čase
pro chuť která podobá se
ztraceným dětským hrám
pokloním se a zatleskám
ST!
11.09.2011 13:01:00 | hašlerka
... smutně krásná ... proč jen se některé vzpomínky nedají opravdu oživit ...
... přenesla jsem se s Tebou do domku, který je už také dávno prodaný ... ale Ty vzpomínky ... mi zůstaly ...
a i když je mi teď smutno na duši ... děkuju ...za tu vzpomínku ...
10.09.2011 20:49:00 | Bambulka