Zbabělá duše

Zbabělá duše

Duše má samorost
Už někdy bývá
Když už má světa dost
Mechem se skrývá.

Obrůstá mechem
Trávou i kvítím
Nežli ji donutím
K životu bitím.

Natluču duši
By se zas vzchopila
A na ten hrozný svět
Aspoň se zlobila.

Duše je strašpytel
Bojovat nechce
Ode všech problémů
Uteče lehce

Uteče do lesů
Skryje se v mlází
A odtud do světa
Nadávky hází.

Mít duši hrdiny
Dobré být může
Já myslím chodidly
Tváří tvář hrůze.