Piknik
Pocit se vine
jako vítr k severské rovině
Není to pocit bohyně,
nýbrž zklamání duše,
odpoví srdce suše
Zima,chlad a stín
jen posílí hluboký splín
Přemýšlím nad krásou dálek,
mezitím vychladá mé kávy šálek
Nevím,co si mám myslet teď
časy jsou jako měď
snad slavík svůj let
zná velmi dobře nazpaměť
Všechno to bolí,
stromy mízou také své slzy roní
Slyším dusot koní
a také jak se včely rojí
Tento kraj má svůj ráz
Čaroděj nechal mne napospas
zlu a nebezpečí
jenž je den ode dne větší
Nechci se však vzdát svého místa
vítr jen šeptá
nebuď si jista..
Přečteno 374x
Tipy 2
Poslední tipující: PrinceznaHeliovýchbalonků
Komentáře (1)
Komentujících (1)