Když malá je naděje

Jak hvězdy plují vesmírnou oblohou
i já pluji mezi slovy a píši Ti řádku za řádkou.
Jak hvězdy plují vesmírnou oblohou
i já pluji bezesnou tmou.

Všechno je temné
a malá zdá se naděje.
Když pocit máš, že čas se zastavil
a nic se neděje.
Připadá Ti,že v dálce plamínek lásky zhasíná
a všechno kolem jako by usíná.

Chceš opět ten plamínek lásky rozžehnout
sepnout ruce a pokleknout.
Klečíš a hledíš k nebesům
myslíš jen na to, jak plamínek rozžehnout.

A jak promlouvat k nebesům modlitbou
Andělé ji na svých křídlech ponesou.
Tam v nebes výš, dobře to víš
k Ježíši ji donesou...