Hluboký nebytí

Skrze brýle je to lepší
Než to vidět naživo
Už aspoň neprší
Nám na pivo

Ale furt nějak tápu
Nevím co je dobrý
Utápim se a pak chrápu
Budím se potem mokrý

Tak nějak bez sebe
A přitom jsem to já
Cítím že mě zebe
Zima mě zasáhla

Divná chvíle hlubokýho nebytí
Ona zase odejde
Já taky musím, není zbytí
Konečně je pryč ode mne

Snad mžik možná týden
Maj tyhle stavy trvání
Nikdo neví zda to nebyl sen
Výmysl, podivný chování?

Taková chvíle ničeho
A přitom toho hlavou lítá
Rukou radši šáhni na čelo
Jestli ti potem svítá

Budík zvoní na stole
Jen noční můra říkám si
Ale na koberci brýle
Černá skla na rámci