Střepy

V belasých okovách
trblietavej nenávysti
ponořím se do hloubky
svých pocitů nevděčných
a vydržím tam niekoľko dní
bez nádychu
toužíce po Tvém
jiskrném doteku
i když hladí mě jen
studený sníh
...
a môj dych pretne
ľadové ostrie
a přes všechnu sílu
křehkosti podléhám
Neveriac krútim hlavou
a zatínam päste
Se střepem v ruce…
se sama v sobě
nevyznám
...