Volkswagen-Brouk

Ze všech aut, která na světě byla
Kvety nejvíc miloval právě Volkswagen-Brouk
V ten den spatřil na ulici tu nejkrásnější věc
a vy jistě uhodnete jakou!
Byl celý nablýskaný
v oranžové barvě
„Tenhle už neopustím,“ zamumlal Kvety
Pohladil ten skvost a lehl si na jeho kapotu
Za okamžik usnul
Jelikož byl velice horký den
sálající slunce Kvetyho dokonale vysušilo
takže z něj zbyla pouze kůže navlečená
do elegantního obleku
Kolem zrovna šmejdil pobuda Oto
a všiml si toho
co z Kvetyho zbylo
„To je ale parádní oblek.“
Sundal ze sebe své staré orvané hadry
a oblékl luxusní Kvetyho šaty
Lidé mu pak říkali: „Moc ti to sluší, pobudo Oto.“
Nebo
„Je z tebe teď dokonalý gentleman!“
A Oto nabyl důstojnosti
U Volkswagenu se nachomýtly dvě ženy
Matka s dcerou
„Podívej na tu ošklivou kůži,“ ukázala starší té mladší
která vzápětí navrhla: „Vezmeme ji domů
a dáme sežrat psovi!“
i učinily tak
Doma stará kůži nakrájela
a mladá kousky hodila do psí misky
Pes kůži sežral
a ještě dlouho poté se labužnicky oblizoval
Druhý den
když matka s dcerou připravovaly snídani
napochodoval pes do kuchyně
Šel na zadních
vzpřímený jako velectěný pán
Na sobě nový úžasný oblek
s pruhovanou kravatou uvázanou kolem krku
Ty dvě na něho zíraly jako zkamenělé sovy
Pes usedl ke stolu
poručil si kávu
rozevřel noviny
a zapálil si doutník
Párkrát libózně zabafal a pravil:
„Dnes je opravdu nádherně
myslím, že odpoledne v kanceláři vynechám.“
S těmito slovy se obrátil na své společnice
Těm nezbylo
než souhlasně přikývnout.