Nenávist
Anotace: Podle toho, co jsem slyšel, že Baudler napsal, předtím, než jsem cokoli četl, jsem zkusil napsat svou vlastní zdechlinu a potom porovnat, jak se má verze od jeho verze bude lišit.
Sbírka:
Stoletý džbán nevinnosti
Krásný letní podvečer
pro čas lásky zrozený
západ slunce v podlesí
Hájíc milencům čas zmařený
I jda s milou po boku
se zářícím sluncem ve tváři
A nasávám vzduch v horkém parku
užívám slunce, jež naposled zazáří
I v tom v hlavě nápad šílený
Tasím nůž a bodám do ženy
Tupá čepel rezavého nože
razící si cestu v hrudník její nevinný
A praskot jejich žeber v půli ke mně dolehlý
Krev její vášnivá srčí na horkou zem
A já svůj tupý nůž z ní tasím ven
Její oči nevínné, šokované hrůzou, dívaly se bolestně
A výkřiky bezdeché rvou uši spravedliých beztrestně
A nikoli paprsky slunce
Nikoli vítr léta kolem uší milenců
Nýbrž krev kapající na zem po kapce
Nýbrž břicho plné mravenců
I opět dýku svou razím ji do břicha
A těším se z toho jak čepel střeva protíná
Trhnouc rukou střeva valí se ven
Jen znova zasténá
Nic však ji to není platné
A na horký asfalt se valí střeva vyhřezlá
I sedím velde mrtvoly zhola obnažené
A kochám se pohledem na mravence v jejím těle
Mouchy létaj kolem ní sajíc její střeva
Teď už je v bezpečí, už ji nic neudělám
A prašný pes přiběhl k mrtvole
Trhá maso i střeva vyhřezlá
I její bledé ňadro už bylo vyžrané
Její tvář se téměř ztratila
I kdyby měla být nevinnost sama
Teď se už válí po zemi
Teď je z ní zdechlina
Přečteno 496x
Tipy 2
Poslední tipující: kaaamiiii
Komentáře (1)
Komentujících (1)