Dobře ty :-D
29.09.2011 18:12:00 | Chancer
No a o čem bych pak asi psala, vážení???? Když ne o bolesti ze ztráty tak pak jen ody na chlast :D děkuji že pomáháte, takhle na dálku, vážím si každého vašeho nového komentáře....
A propo, já už se z toho dostávám, to je jasné, nelpím už tolik na něm....ale o počasí vám nikdy psát nebudu :D
27.09.2011 23:10:00 | whiolet
Přesně tak, lidičky..souhlasím, jsem sice ještě mladý (i když se někdy necítím :-D), taky jsem si prožil zklamání a bolí to občas ještě teď, ale žiju dál...vím, že ten čas má svoji cenu a ta není malá, protože se vrátit nedá. Dost mi v tom pomáhá právě poezie, vy i moje pokusy...je to prostě nejlepší téma s nekonečnou zásobou inspirace, nejlíp se o tom píše..tím to ventiluji a díky smutku z těch básní se pak cítím líp :-)
Jinak skutečná láska je pro mě nejčistší ctnost, které bych se chtěl někdy dožít, jako každý, kdo o ní sní a píše. To je něco jiného než to, co prožíváme v tomhle věku :-)
24.09.2011 16:36:00 | Chancer
já tě nesežeru, já s tebou souhlasim...
24.09.2011 03:37:00 | Lagedama
ted mě asi sežerete,ale mám na to takový svůj názor....jestli vy nejste stále a dokola neštastný proto,že tak strašně na tý lásce lpíte. prostě bude bude...nebude tak nebude.
24.09.2011 00:26:00 | ECHO PARAZIT
otevřem si poradnu pro "umělce", co lobo? budem tam chlastat a plakat si na ramena, jak je ten život krutej!
a já si někdy v patnácti řikala, že s prvnim klukem, co začnu chodit, strávim zbytek života :D bohužel, ten mi vůbec nic nedal, spíš naopak, pěkně mě okrad hajzl! a jsem tady? jsem :-) tak hlavu vzhůru, tomu štěstíčku se prostě musí jít trochu naproti....bože, to sou dobrý kecy :D
23.09.2011 09:54:00 | Lagedama
Přebolí to mě vždy pomůže říkat si že je to jen nemoc nemoc ze které se léčím ale zvládnu jí:-)a víš nedávno jsem se dívala na Fb na jednoho přítele se kterým jsem byla tři roky a děsně ho milovala a teď jsem fakt nechápala že jsem kvůli němu nechtěla žít...je to zkušenost každý vztah ti něco dává i bere...prostě to tak je...
23.09.2011 09:44:00 | la loba
nesmíš se tim tak užírat, nikdy to neni tak horký, kort v našem věku, je jiný, když ztratíš člověka třeba po dvou letech a po čtyřiceti... to se pak dá mluvit fakt o tom, že se na zlomený srdce umírá, vidim to na svý matce a to ti řeknu na to se koukat mi nějak braní se všim se vyrovnat... ale musíš to prostě nechat jít
23.09.2011 08:43:00 | Lagedama