Jednou
bych se chtěl naučit
alespoň na chvíli
rozum
uzamknout na petlici
a do zahrady utéct
potají
zadními vrátky
tam
přivonět ke květům
snů
jež nám
v nejskrytějším koutě
zahradník jménem
fantazie
sází
a
jejichž vůně dovolí
představit si
že mám tě zase zpátky
svlečenou
ze všech sterilních frází
z falešných objetí
bez radosti
a bez citu
Jednou
bych zas chtěl vidět
svět
skrze řetízky kolotoče
jako
barevné skvrny
oslňující záblesky
jako prasátka
jež
střepem ze zrcadla
touhy
na šedé stěny hází
ten
bláznivý
stroboskop
z
necenzurovaných
pocitů