Hlboko v noci tmavej
v nesmiernom pokoji
oblékl ses do tmy
a jen mlčky sedíš
na okraji tajomného
sna
za barevnou bránu
nadšeně hledíš
....
a čakáš na prvé lúče
vychádzajúcej luny
a až vyjde
usměju se..
znám svůj úsměv
často plný ironie..
no čakám
že raz irónia pominie
a ostane len holý úsmev...
čekám že déšť
ho jednou smyje
…