Naděje.

Když smutek nadnáší těla svých služebníků
A srdce pláče nad neštěstěnou svého osudu
Mozek říká: Ano ano, je tomu tak, jak jsem říkal
A dívka se schovává v náruči své naivity a prosí o naději

Naděje má všemohoucí, sílu mi dej a já pokleknu a budu líbat tvá střeva do zapomnění
Dej mi sílu věřit v nepoznanené, sílu v lidskou vůli
Kdežto má síla bude určovat můj osud
Můj osud veden mnou a nikým jiným

Já strůjce svého života budu odpovídat na otázky tmy a šílenství
Tvé otázky, které jsou kladeny mnou a mnou jsou zodpovídány
Naděje má všemohoucí, ty si můj sen a moje realita
Ty si můj život, moje víra

V Tebe já se modlím, o tebe já prosím
Dej mi sílu...sílu věřit.