Sociální kakofonie

Když se vaše hlava
pokusí sníst další hlavu,
pobýváte na rozhraní smrti,
polovina vaší schránky
a zvuk sociální kakofonie
pobývá v hrobě,
oni se dívají.

Uschlé listí, proměněné
ve zlo života.

Jsme zakládající odpovědi,
odpovědi vesmíru,
prošli jsme jím jako neuron,
za zvuku praskajících kostí,
je to malá svině,
zžírající planetu.

Nechce být lidská,
je nadčlověk opřený o primitivismus.

Tvá hlava je high
i když
se v ní kapka strachu najde
během návratu do pozřené hlavy
sviní
zžírající ty nebeské reflektory.