Na brehu pochybností
vo dvore nádeje
naslouchám rtům
jenž mi šeptají
že neznáma hmla
mi klope na dvere
a v tíze věčnosti
schovává se potají
...
no pred sebou
nikdy nič netají
a z podpevného stisku
jejích chladných dlaní
vychádza túžobný
džavot vyhladnutej pomsty
co mé srdce raní
...