Osamělý podzim

Venku se šeří
a já
ve snaze
potkat živou duši
jdu daleko za město.

Zas padá listí
a já
odhodíc nedopalek
nechci být teď sama,
zkoumat bezedné .. dno.

Už je tma
a já
zase sahám
po krabičce cigaret,
nezbývá mi toho ... málo.

To jen naděje skrývá se v nedohlednu...