Roky

Za měsíčního svitu,
stříbřité krásy,
hladíš mé šedivějící vlasy.

Kde se tak najednou
v nich stříbrné nitky vzaly,
života útrapy svou barvu jim daly.

Tobě můj milý,už také šedě kvetou,
přibývající roky jim čerň berou.
Tak neboj se, pořád budu s Tebou.

Mládí nám uteklo jako voda,
není to zas taková škoda.
Každý věk přináší něco svého,
pořád mé tělo si žádá tvého.

Horoucí zamilovanost přešla
v jedinečné pouto partnerství,
v souhru srdcí, v přátelství.
Láska celoživotní z toho vzešla.

Více času na sebe máme,
spolu různé kraje poznáváme.
Děti jsme do života připravili,
ve dvou si užíváme každou volnou chvíli.

Nešílíme, že přibývaj nám vrásky,
máme jeden druhého a kopec lásky.
Proč se zlobit na svůj věk,
jsme přece babička a dědeček.