Zradils

Ruce si mi klepou
nad mojí mýlkou velkolepou.
Věřila jsem mu,
ale co čekat od nevyspitatelného lomu,
od něho,přítelíčka mého,
co baví se lží a balamucením srdce svého.

,,Všemu je konec!
Zradils!
Kéžby zazvonil života zvonec
a tys se již neobjevil
To co udělal Romeo pro Jůlii
bys nikdy neudělal.
Raději by nechal hnít mou můmii
než by ses ze lži vypovídal
Ríkáš,stydím se za to
a co při tom?
Říkals jí jako mně zlato?
Nic neříkej!
Nevěřím Ti
jen si za ní utíkej
ať udělá Ti ..."

Zratila jsem slov
Mlčela jak pěna
Utočila a šla na lov
v duchu nadávajíc jak šelma.