Pro všechny z nás

Když zvracím, co jsem ještě ráno nechtěl pít
Když ztrácím, co jsem ještě včera mohl mít
Když nespím, protože se bojím rána
Když vidím že moje ubohá duše není zvána
Když nemám sílu ve svojich zbytcích něco hledat
Když nemám víru že můžu dětem něco předat
Když beru nůž a maluju s nim rudý čáry
Když cítím pak jak pálí uvnitř škáry
Když nevím kde je pro mě místo
Když je to jediné v čem mám vlastně jisto
Když mám snad všechno, co vlastně můžu chtít
Proč tohle píšu a nechce se mi žít?