šaMAN

Malý pořízek pod rajskou oblohou

a pod ním nevinné střepů houfy

snad slova ven ta znova nemohou

hlava ztrácí směr, poráží sloupy



To až s věkem se zuby cení

starosti jsou podvazky bez ceny

každý den pod bičem s potěšením

pochybujíc o vzdušné peceny



MAN*, dle gusta pustých mravů

mandle praží si mezi půlkami

ač pochodem, maže na popravu

nakáže si řídký sós s hůlkami



V dny, kdy cítí plameny u pasu

prameny kameny tváří a tváří se

smrt je smaz vesnice v atlasu

jó s půlkama vplamenech ořechy praží se



Štěstí, že on, MAN, mravů bezbrvých

ve sprše z plamenů denně trne

by stáhl rukou těch vzpřažených

by zmírnil rány nemilosrdné