Oko do duše
Oko do duše
Dívám se kamsi sama v sebe,
až do podstaty mého já,
různými životy mě vede
a oblázku se podobá…
Dívám se v jemněhebkou krásu
a nenacházím žádný stín,
jen slunce vyšlé z dávných časů
v světlém oparu mlhovin…
Dívám se, toužím znát kontury
a číst z nich, kudy mám se dát,
je zřejmé, že nás kdosi spojil,
umíme spolu rozmlouvat?
Dívám se…
snad pro zítřek stačí
jen obyčejně milovat…
až do podstaty mého já,
různými životy mě vede
a oblázku se podobá…
Dívám se v jemněhebkou krásu
a nenacházím žádný stín,
jen slunce vyšlé z dávných časů
v světlém oparu mlhovin…
Dívám se, toužím znát kontury
a číst z nich, kudy mám se dát,
je zřejmé, že nás kdosi spojil,
umíme spolu rozmlouvat?
Dívám se…
snad pro zítřek stačí
jen obyčejně milovat…
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
znám obraz v mlze, bez kontury
možná číš, co nemá dno
či struktura jen kmene kůry
kam datel klove naprázdno
ten obraz vtáh mě ve svá krásna
kde procházím se potajmu
však při svítání z čista jasna
v mlžnou propadám se tmu
***
Jiří
04.10.2011 22:33:00 | j.c.
Já hlavně tě v hlavě vidím a slyším hlas
je fajn navštívit jih a zjistit jak tam zraje klas.
Něžná báseň i autorka :-)
04.10.2011 17:56:00 | Danger