NA DOSAH SLUNCE

Okamžik po hvězdné draze,v tichosti
pošle vzdušné polibky
svědomí kácí se,a stoupá na špičky
zázrak života,zázrak smrti
křik racku na útesu
čeká tvou hostinu
slova jsou jak moře bez břehu
tam někde na majáku
tvé lhostejnosti
tvých sebeklamu
poslední nevinnosti
z dalšího stínu
poslední noci
co spatří slunce,a první hvězdy
to je jen tiché rozjímaní
v pustině obrazu
bez hlasu
co vzdaluje se..
nemiluje,
nehlídá
na písku posnídá
své hříchy poznání
jak mrtvé ruce
na dosah SLUNCE.