Sluncem nízko nad (=k obrazu=)

zase se mnou chodí
stíny kadeřavých časů
tady tě líbám
a tam
jsem jiný

vlny se mnou vodí
princezny pro lekníny
když u jezera stan
má křišťálovou krásu

a do vlasů
ledové jíní
hvězdáři sypou navzdory jasu

~~

my u vody v přítmí
dívaní
do hlubiny

nahý a bosá a..
bojíme se citu pro poslední zimy
v dotecích když sólo zpívá rosa
o nebezpečí vnad

až slzy kanou něžností konvaliny

bez hlasů
slov

aby život nespal a láska kvetla

zavázala mi oči
země že se točí
váhala a dál? asi se pletla

marně čekám na vzkaz na malý zázrak světla

Sluncem nízko nad
nejraději bych tu červeň probod

leč v modro jsem spad
a srdce
přímo do vod