MAŽORETKY

Mažoretky pochodují
jako stonožka v průvodu
strnulým ale důvěřivým náměstím
a jejich kroky se do prachu vpisují
jako krasobruslař co do ledu
vyřezává elipsy štěstí

a tahle radost z pohybu
s klouzavým letem holubic
tak krásných a svobodných
jako vítr v přelivu
co sčesává aleje borovic
a suší slzy nicotných
co s otevřenými ústy v údivu

přesypávají dlaně
a jásají těm ženám
co v barevných kostýmech
svůdně jako lesní laně
se tak nápadně podobají svůdným sirénám
v překrásných a půvabných odstínech

nádherného plachého babího léta
v nostalgii podzimu
a ve vysokých kozačkách
tady pochodují
jako poslední národ světa
co k úžasu a údivu
na srdceryvných značkách
v rytmu padajícího listí dech pohlcují.